Jsem andílek s tisíci čertíky v těle

Dneska dopoledne jsem si pěkně hrál. Nejdřív jsem si okusoval pelíšek, pak jsem se přesunul na deku a tak jsem vymyslel bezva zábavu. Packama jsem hrabal na časopisy, co má panička ve spodní přihrádce knihovny, až se mi pomocí zoubků nakonec povedlo nějaké vytáhnout. Chtěl jsem si je pořádně prohlédnout a pokousat, ale panička je zas uklidila zpátky. Jenže mě to nedalo, tak jsem to dělal pořád znovu, už jsem přece věděl, jak na to. A fakt v rekordním čase už umím vytahovat časopisy z knihovny. Panička sice trochu nadávala, ale nakonec si mě nahrála na foťák, aby měla důkaz, až to práskne pánečkovi. Tak jsem se rozhodl, že budu filmová hvězda, a že se trochu před foťákem budu předvádět. Skočil jsem na gauč a shodil na podlahu polštář. Pak jsem vylezl do křesla a chvilku jsem tam vsedě provokoval trpělivost mé drahé paničky. Nakonec jsem se rozhodl zlobit v šatně. Nejdřív jsem měl v plánu vytáhnout kýbl a okousat ho, ale pak jsem radši oblízal v přepravce všechny prázdné láhve od moštu a trochu okousal jednu krabici. Jenže pak už mě panička odtud vyhnala. Pro jistotu jsem těch lumpáren nechal, ale na zítra už zase něco plánuju.